Plánování obecně
Cílem procesu plánování je snížit vliv neznámých nebo neurčitých faktorů na průběh pohromy/krize tak, že se navrhne variantní způsob řešení možných problémů. (
Krizové řízení - Jaroslav Mozga, Miloš Vítek, Hradec Králové, 2002)
Krizové plánování
-
Krizové plánování se zabývá krizovými situacemi, jež mohou přerůst v krizové stavy (stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav).
-
Jedná se o součást příprav k řešení krizových situací, jejímž výstupem je u orgánů krizového řízení a u dalších státních orgánů krizový plán a u právnických a fyzických osob plán krizové připravenosti.
-
Krizové plánování zahrnuje jak řešení vojenských krizových situací, tak i řešení nevojenských krizových situací.
-
Na úrovni státu bylo Bezpečnostní radou vytipováno několik typových situací, jež mohou být příčinou vyhlášení krizových stavů a pro tyto typové situace zpracovávají ústřední správní úřady typové plány podle své působnosti. Typové plány jsou spolu s analýzou rizik v příslušném území podkladem pro zpracování krizových plánů.
-
Odpovědnost za zpracování krizového plánu má zpracovatel krizového plánu. Ten také zpracovává plán akceschopnosti zpracovatele krizového plánu, kde se uvádí konkrétní postupy a termíny zabezpečení připravenosti k řešení krizových stavů a opatření k zajištění ochrany před následky krizových situací.
Havarijní plánování
-
Jedná se o soubor činností a postupů na úrovni ministerstev, ústředních správních úřadů, krajských a obecních úřadů, dotčených právnických a podnikajících fyzických osob, které napomáhají ke zvládání záchranných a likvidačních prací.