Kontakt

Krajské ředitelství
Barvířská ul. 29/10
460 01 Liberec III
tel.: 950 470 100
fax: 950 470 125
spisovna.lihzslk.cz
 
ÚO Česká Lípa
spisovna.clhzslk.cz
ÚO Jablonec n.N.
spisovna.jnhzslk.cz
ÚO Semily
spisovna.smhzslk.cz
  
Datová schránka: hv4aivj
 
Najdete nás i na

webmaster
hzslk.cz

Úřední dny

pondělí a středa
8:00 - 17:00

Územní odbory

mapka ÚO Česká Lípa KŘ Liberec ÚO Jablonec nad Nisou ÚO Semily

:: Tiskové zprávy

Nic nás nesmí zaskočit, říká Zdeněk Borovička, ekonomický náměstek hasičů Libereckého kraje 17.09.2012

   Rozpočet, investice, financování, grafy, analýzy, pro nezasvěcené složité nebo zatím neznámé, proto ty zasvěcenější pochopitelné a pro chod vůbec čehokoliv nepostradatelné.

  Ne jinak na tom jsou hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou a hospodaří s určitou výší rozpočtu, tak, aby jednotky požární ochrany, zajistily bezpečnost občanů ve svém „rajónu".

  Na práci ekonomů jsme se zeptali plk. Ing. Zdeňka Borovičky, náměstka pro ekonomiku Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. A není to náhoda. Liberecký kraj si v minulých týdnech připomněl dvouleté výročí ničivých povodní.

Způsobily předloňské povodně také škody hasičům? Jak jste z pohledu ekonomického škody zvládly? Je již vše ve starých kolejích?

Následky tak rozsáhlé mimořádné události se samozřejmě nevyhnou ani hasičům. Povodeň nám způsobila škody, jak na nemovitém majetku, tak i na zasahující technice a vybavení hasičů. Při to událostech podobného typu je technika extrémně zatížena a to sebou přináší i poruchy. Pro odstranění škod došlo k navýšení rozpočtu HZS Libereckého kraje, ale naše požadavky nebyly pokryty v plném rozsahu a tak při opravách nemovitého majetku jsme museli hledat jiné řešení, nebo opravy odložit.

Pane náměstku, přibližte nám, co vše má na starosti ekonomický úsek HZS Libereckého kraje.

Činnost ekonomického úseku je velmi pestrá, zahrnuje například oblast účetnictví, rozpočtu, správu majetku, investice, veřejné zakázky, centrální nákupy, ekologii, odpady, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, projekty spolufinancované z prostředků Evropské unie atd. Přestože administrativy a různých informačních systémů neustále přibývá, byl v rámci úspor počet pracovníků zajišťujících tyto činnosti snížen o čtyři zaměstnance. Momentálně probíhá zavádění nového informačního systému státní pokladny a nově také ekonomického informačního systému tzv. EKIS. Oba jsou velmi složité a sofistikované, což klade vysoké nároky na pracovníky a nutnost mnohadenního zaškolení, takže při běžném pracovním vytížení musíme ještě najít prostor na další vzdělávání a školení. Jen pro zajímavost momentálně obsluhujeme jedenáct počítačových informačních systémů, z nichž například jen ekonomický informační systém má více než deset samostatných modulů.

Veřejnost vnímá hasiče především při jejich zásahové činnosti, kde se logicky s nimi setkává. Úloha ekonomického úseku spočívá v zajišťování komplexního servisu, tedy nákup a údržba výstroje, ochranných pomůcek, věcných prostředků požární ochrany a ostatní speciální techniky a vybavení. Dále se staráme o zajištění provozu a služeb, jako je voda, elektřina, nakládání s odpady atd. V neposlední řadě máme také na starosti zajištění nezbytné údržby a opravy nemovitostí i drobného majetku.

Odráží se počet událostí řešených hasiči ve vašem rozpočtu? A jak?

Vše se neustále vyvíjí a zdokonaluje, například výrobci aut produkují stále dokonalejší auta, přicházejí nové technologie jako například solární panely, a to vše vyžaduje neustále lepší vybavení hasičů pro zásahy. Při všech požárech, ale i technických zásazích či mimořádných událostech způsobených přírodními živly jde o život postiženým občanům ale i zasahujícím hasičům a tak je nutné jít s dobou, pružně reagovat a pořizovat co nejmodernější techniku. Například základní ochranné prostředky zasahujícího hasiče stojí nyní cca 70 tis. korun.  

Připomeňte nám, která událost libereckých hasičů byla z pohledu ekonomického „nejnáročnější"?

Každá rozsáhlá živelní pohroma je finančně náročná, vzpomeňme na orkán Kyrill před pěti lety a bleskové povodně v srpnu 2010. Po mimořádných událostech tohoto typu je nutné se soustředit nejen na opravy zasahující techniky a vybavení hasičů, ale souběžně řešit škody na budovách a majetku vzniklé působením živlů.

V médiích se mluví o snižování rozpočtu HZS ČR. To je určitě velmi nepříjemná skutečnost. Lidé se, jistě právem, obávají, že další snižování rozpočtu povede k ohrožení jejich bezpečnosti, k bezpečnosti, kterou zajišťují hasiči.  Kde vám jako libereckým hasičům nejvíce chybí peníze? A jaký je výhled na další roky?

Nelze odhlédnout od ekonomické situace státu a tak nás čekají úspory prakticky ve všech oblastech. Nicméně roky se tady buduje určitý systém, nastavují standardy, tvoří postupy a najednou dochází k radikálnímu snižování finančních prostředků plynoucích do systému. Vzniká tak nevyvážená situace, kdy na jedné straně jsou osvědčené standardy, vnímané a očekávané i občany a na druhé straně balík peněz, který nepokrývá požadavky systému. Samozřejmě, jak jsem už uvedl, nejde jít proti proudu doby, děláme celou řadu úsporných opatření, ať už se jedná o snižování stavu administrativních pracovníků, snižování mezd, omezení oprav a obměny techniky, tak i centrální nákupy komodit, obchodování na elektronickém tržišti atd. Řada z těchto opatření, především útlum oprav a obměny techniky a oprav nemovitostí však přesouvá finanční zátěž do příštích období. Všechna tato opatření mohou přinést úsporu v rozpočtu řádově 15-20% při zachování nastavených standardů. Vládou plánované úspory ve střednědobém výhledu znamenají pro rok 2015 snížení provozních prostředků o 45% oproti dnešnímu rozpočtu, to by však podle mého názoru znamenalo nutnou změnu zaběhnutých postupů a standardů.

Plánovaný rozpočet na rok 2015 je ve srovnání s rokem 2010 o zhruba polovinu nižší!

Státní rozpočet není určitě jediným zdrojem financování HZS Libereckého kraje. Z jakých dalších zdrojů zajišťujete chod libereckých hasičů a tím spojené „služby", které denně poskytujete občanům v tísni?

Poslední dobou se upínáme k „Evropským penězům" jako k všeléku. Ano je to výborný zdroj financování, nicméně by měl být brán jako jeden ze zdrojů financování např. nákupu techniky, nikoliv však jediný. Navíc získávání prostředků a realizace projektů z Integrovaných operačních programů je velmi složitý a administrativně nesmírně náročný proces. Mimo prostředky z Evropské unie se nám daří získávat prostředky z Krizového fondu Libereckého kraje a neposlední řadě existuje celá řada privátních subjektů, které nás svými dary finančně podporují, za což jim patří obrovský dík.

V posledních letech se hodně hovoří o možném dalším zdroji financování hasičů z prostředků pojišťoven. Touto cestou se již vydaly některé státy, např. Slovensko. Osobně si myslím, že je to cesta správným směrem. Pojišťovny díky našim zásahům ušetří ročně miliardy korun na pojistném plnění, a když malá část takto uspořených prostředků skončí v našem rozpočtu, mohou z toho profitovat obě strany.

Jak se promítá z pohledu ekonomického spolupráce s dobrovolnými hasiči obcí?

Z pohledu ekonomiky běží spolupráce s obcemi především v oblasti předávání tzv. nepotřebného majetku. Jak jsem již uvedl dříve, neustálý vývoj nás nutí nakupovat stále lepší a lepší techniku a vybavení a starší, stále ještě plně funkční technika a vybavení pak najdou uplatnění u jednotek SDH, kde ještě léta spolehlivě fungují. Samozřejmě hlavní směr spolupráce probíhá v oblasti zásahů, ale to je téma pro mé kolegy z úseku Integrovaného záchranného systému.   

Vraťme se k povodním, které před dvěma roky několik týdnů trápily Liberecko. Jak se na takové události z pohledu ekonomického hasiči připravují? Jde to vůbec? Nemůže se nedostatek financí odrazit v přípravě nebo vybavení hasičů na zásahy, které ve velkém rozsahu způsobují přírodní živly?

Samozřejmě se snažíme být připravení na jakékoliv události, konečně to je náš úkol, proč tu jsme a nejinak je tomu i v oblasti ekonomiky a materiálového zabezpečení. Co se týče finančních prostředků, tak státní rozpočet má rezervované finanční prostředky pro případ mimořádných událostí a z těchto prostředků je pak posílen rozpočet hasičů např. Libereckého kraje, vyžaduje-li to rozsáhlá mimořádná událost. Dále existují neustále držené zásoby materiálu převážně na centrální úrovni, ze kterých je opět možné v případě potřeby čerpat. Mimo to malým množstvím materiálu disponuje i Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, namátkou pytle na písek nebo vysoušeče zdiva, které jsou dle potřeby prostřednictvím obcí distribuovány do postižených oblastí. Nic nás nesmí zaskočit.

Pane náměstku, jistě úzce spolupracujete s krajským úřadem Libereckého kraje. Přibližte nám spolupráci z pohledu vašeho ekonomického úseku.

Jak jsem již uvedl, Krajský úřad Libereckého kraje založil tzv. Krizový fond a jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému, takže i hasiči mohou uplatňovat svoje požadavky a z fondu čerpat finanční prostředky pro potřeby zkvalitňování vybavení a činnosti jednotlivých složek IZS. Osobně se domnívám, že je to dobrý způsob, jak může kraj aktivně přispívat ke zvýšení bezpečnosti svých občanů.

Co byste popřál libereckým hasičům a vzkázal občanům Libereckého kraje?

Bezpečnost občanů v našem kraji je pro nás všechny jasnou prioritou a hledáme možnosti dalšího financování sboru proto, aby si bezpečnost zachovala svůj standard, aby se lidé i nadále mohli plně spolehnout na všechny „služby", které hasiči občanům v tísni poskytují, aby i samotní hasiči svou práci vykonávali s profesionální hrdostí a ne s obavami, že jejich činnost bude z jakýchkoliv důvodů omezována. Na tým ekonomů Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje jsou kladeny vysoké nároky, každý pracovník nese svůj díl zodpovědnosti a jakékoliv selhání může znamenat majetkovou či finanční újmu HZS Libereckého kraje. Náš kolektiv je jako tým v závodě formule jedna, kdy ti co reprezentují sbor navenek, potřebují souhru a maximální nasazení všech mnohdy „neviditelných" členů, a každý jednotlivec je důležitou a nepostradatelnou součástí fungujícího celku.

Děkuji za rozhovor

Ivana Svitáková

Jednotky požární ochrany HZS Libereckého kraje například v roce 2011 zasahovaly u více jak 3 400 všech událostí, z toho více jak 880 krát likvidovaly požáry a ve stejném počtu zasahovaly u dopravních nehod. Technické havárie liberečtí hasiči řešili v loňském roce 1 172 krát. A při všech zásazích v roce 2011 hasiči zachránili 660 lidských životů a 2 549 osob před hrozícím nebezpečím evakuovali. O bezpečnost více jak 430 tisíc občanů Libereckého kraje se stará 375 příslušníků a 22 občanských zaměstnanců HZS Libereckého kraje.

 

Rozpočet R 1 provozních výdajů:

rok 2010                    35 986 tis. Kč

rok 2011                    29 380 tis. Kč

rok 2012                    28 596 tis. Kč

plán rok 2015           15 728 tis. Kč

 

Foto: por. Mgr. Zdenka Štrauchová

 

kpt. Ing. Ivana Svitáková

tisková mluvčí

 

MV-generální ředitelství

Hasičského záchranného sboru ČR

Tel.: +420  950 819 867

Mobil: +420 724 193 394

E-mail: ivana.svitakova@grh.izscr.cz

 

Autor:

Obrázky k článku

Přiložené soubory






NÁVRAT ZPĚT

Pravidelná zkouška sirén: 3. 7. 2019

Skrytá sekce

heslo:  

Aktuálně

Úřední deska


Pálení vaše cesty k bezpečí
hasik_banner_1.gif, 7 kB
hzscr.jpg, 7 kB banner-dotace.jpg stan_se_hasicem.jpg, 7 kB fcb_hzslk.png, 7 kB

Důležitá čísla

Hasiči150 - Hasiči
Záchranná služba155 - Záchranná služba
policie158 - Policie ČR
112112 - Tísňová linka

Národní knihovna


(c) WebRex 2009
Powered by NESPI