Kontakt

Krajské ředitelství
Barvířská ul. 29/10
460 01 Liberec III
tel.: 950 470 100
fax: 950 470 125
spisovna.lihzslk.cz
 
ÚO Česká Lípa
spisovna.clhzslk.cz
ÚO Jablonec n.N.
spisovna.jnhzslk.cz
ÚO Semily
spisovna.smhzslk.cz
  
Datová schránka: hv4aivj
 
Najdete nás i na

webmaster
hzslk.cz

Úřední dny

pondělí a středa
8:00 - 17:00

Územní odbory

mapka ÚO Česká Lípa KŘ Liberec ÚO Jablonec nad Nisou ÚO Semily

:: Posttraumatická péče

Poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních, nebo pracovních úkolů a postup při psychosociální pomoci osobám zasažených mimořádnou událostí.

(upravuje Pokyn GŘ č.43/2014, část třetí) 


Při záchranných akcích se hasiči setkávají s traumatizujícími událostmi. Zažít takovou událost však může každý z nás. Reakce na takovou událost - "Duševní otřes" - je normální lidskou reakcí v náročné životní situaci.

                               Traumatizující události, při kterých je nabízena
                                      posttraumatická péče a psychosociální pomoc:

    

 Příslušník, zaměstnanec, nebo osoba zasažená mimořádnou událostí zažije:
 Příslušník, zaměstnanec,, nebo osoba zasažená mimořádnou událostí
utrpí:

 úmrtí, nebo těžké zranění jiných osob jako svědek události
(především u dětí a kolegů)

např.:
- obzvlášť tragické události
- nehody s množstvím obětí
- extrémně vypadající oběti
- úmrtí, nebo poranění dětí, příbuzných, nebo kolegů
- katastrofy
- svědek sebevraždy
- selhání záchranné mise
- událost spojenou s činností v USAR odřadu
- přehřátí, poleptání, popálení
- infekce
- zasypání, zavalení

  úmrtí, těžké zranění někoho jiného, nebo škodu velkého rozsahu

např. v důsledku:
- svého pracovního postupu
- chybného rozhodnutí
- dopravní nehody

 

Jaké důsledky mohou mít traumatizující události?
Mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon hasiče, který může, ale také nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám. Přibližně 86% účastníků (všech, nejen záchranářů) traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.). Asi u 22% účastníků takové události mohou tyto příznaky přetrvávat až dalších 6 měsíců. U 4% zasažených je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definovaná jako nemoc.

Co je posttraumatická stresová porucha?
Jde o dlouhodobé (měsíce a roky) poškození duševního zdraví s těmito projevy:

  • Tendence k znovuprožívání traumatického obsahu.
  • Opakující se myšlenky, obrazy (související s událostí), děsivé sny. 
  • Tzv. flashbacky - náhlé pocity a projevy jako by situace znovu nastala, i se všemi projevy.
  • Intenzivní pocity úzkosti při setkání s pozůstalými, či okolnostmi, které událost připomínají.
  • Tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem.
  • Odmítání aktivit vyvolávajících vzpomínky.
  • Neschopnost si vybavit důležité aspekty události (amnézie = ztráta vzpomínek).
  • Citová zploštělost, neschopnost vnímat a prožívat pozitivní emoce.
  • Přetrvávající prožitky depersonalizace (odosobnění) a derealizace ("zdání snu").
  • Přetrvávající projevy zvýšené podrážděnosti.
  • Neustálé "nastražení", jako by hrozilo nebezpečí, psychomotorický neklid.
  • Nesoustředěnost, neschopnost přenášet pozornost.
  • Poruchy spánku, příjmu potravy.
  • Hněv a podráždění, smutek, deprese, úzkost, výkyvy nálad.
  • Silná fyziologická reaktivita na podněty připomínající událost.
Traumatizující událost = zátěžová situace, kterou může být zejména vlastní zranění, zranění či smrt kolegy, pohled na usmrcení osob (zvláště dětí) či jejich těžká zranění.
Bezodkladná primární pomoc = bezprostřední užití prostředků, jejichž cílem je zmírnění následků traumatizující události.
Následná péče = další nutná opatření poskytnutá po bezodkladné primární pomoci dle potřeby a zhodnocení situace
Tým posttraumatické péče (TPP) = skupina zajišťující posttraumatickou péči a pomoc. Je složená z vyškolených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR a může být doplněna, na základě určení psychologa (koordinátora), o vyškolené mimoresortní externí odborníky, jejichž spolupráce je zpravidla upravena písemnou dohodou.
Koordinátor = příslušník HZS ČR, který je nedílnou součástí intervenčního týmu, odborně vyškolený (zpravidla psycholog HZS kraje), který zodpovídá za činnost, vedení a další vzdělávání intervenčního týmu.
 
Člen TPP plní zejména tyto úkoly: 
  • Poskytuje kolegiální psychickou pomoc příslušníkům, nebo zaměstnancům.
  • Informuje koordinátora o poskytnutí kolegiální psychologické pomoci, nebo o její žádosti. pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, případně žádá koordinátora o zajištění pomoci dalších členů TPP.
  • Při mimořádné události na místě zásahu poskytuje na výzvu velitele zásahu, nebo jiného přímého nadřízeného, psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí formou první psychické pomoci.

Členové intervenčního týmuvycházejí z etických zásadpomáhající profese, řídí se odbornými postupy, právními normami a využívají své odborné kvalifikace.
Ve své činnosti a rozhodování jsou nezávislí a jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností intervenčního týmu a zachovávat anonymitu příslušníka HZS ČR, kterému psychosociální pomoc poskytli.

Posttraumatická péče a psychosociální pomoc je poskytována bezplatně. Poskytuje se přednostně v době služby/pracovní doby a zpravidla na pracovišti příslušníka/zaměstnance. V odůvodněných případech může být poskytnuta i na jiných místech. Např. na místě zásahu, v nemocnici, v bydlišti příslušníka/zaměstnance.
Příslušník, nebo zaměstnanec nesmí být znevýhodňován v souvislosti s poskytnutím posttraumatické péče.

Kdo a jakým způsobem o ni může požádat?
O poskytnutí posttraumatické péče je oprávněn požádat příslušník/zaměstnanec sám, nebo jeho vedoucí kdykoliv v průběhu, nebo po ukončení traumatizující události, a to prostřednictvím psychologa, člena TPP, koordinátora, velitele zásahu, nebo operačního důstojníka.
 
Členy intervenčního týmuzřízeného u HZS kraje jmenuje na návrh koordinátora jeho ředitel

Tým posttraumatické péče HZS LK:

 Mgr. Drahomíra Horová   KŘ Liberec, koordinátor týmu 
 David Kořínek, DiS.
 PS Liberec
 Valentin Hurtuk  PS Liberec
 Ing. Jan Pluhař
 PS Liberec
 Ing. Radek Hon  PS Liberec
 Bc. Jiří Snášel  PS Liberec
 Zdeněk Vrána  PS Jablonec n.N.
 Bc. Daniel Chaluš  PS Tanvald
 Martin Kvintus  PS Turnov
 Arnošt Šulc  PS Jilemnice
 Bc. Jan Jech  PS Česká Lípa
 Jiří Košek  PS Česká Lípa

 Jmenován byl Pokynem č.25/2015 ředitelem HZS Libereckého kraje, dne 12. března 2015.

 





Pravidelná zkouška sirén: 6. 12. 2017

Skrytá sekce

heslo:  

Aktuálně

Úřední deska


Pálení vaše cesty k bezpečí
hasik_banner_1.gif, 7 kB
hzscr.jpg, 7 kB banner-dotace.jpg fcb_hzslk.png, 7 kB

Důležitá čísla

Hasiči150 - Hasiči
Záchranná služba155 - Záchranná služba
policie158 - Policie ČR
112112 - Tísňová linka

Národní knihovna


(c) WebRex 2009
Powered by NESPI